Zápisník alkoholičky, 31. díl - Změna je život

10. 02. 2018

Z Facebooku

Začíná se blýskat na lepší časy, říkala jsem si. Změnila jsem práci, která mě už od začátku moc bavila. Změna prostředí, noví kolegové, úplně jiná pracovní náplň.

Světýlko v tunelu

První pracovní den jsem zapila jen decentně a vlastně měla radost, že jsem byla schopná zůstat jen u dvou skleniček a jít spát. Byly dny, kdy jsem nemusela pít vůbec, našla jsem si jinou zábavu, hodně pracovala, abych všechno stíhala, a věnovala jsem se najednou úplně něčemu jinému. Ne že bych vůbec nepila, ale hodně jsem to zmírnila.

Týden, dva, tři...

Po prvním měsíci v práci, kdy jsem se rozkoukala, ale začalo vše zajíždět do starých kolejí. Pýcha předchází pád. Přesně tak tomu bylo u mě. Rychle jsem se vrátila na svůj litr a půl, spíše dva, asi jsem doháněla, co jsem za ten měsíc nevypila.

Práce s alkoholem

V nové práci bylo výhodou i nevýhodou, že jsem někdy mohla pracovat z domova. Dvě hodinky jsem
ráno popracovala a pak honem do vinotéky, tyto dny jsem kupovala vína víc, na celý den jsem samozřejmě měla větší spotřebu než na večer. Manžel už se dostával do stadia ignorace, která se střídala s extrémními hádkami, plnými nadávek, proseb, vyhrožování.

V práci nikdo nic netušil, na mém výkonu se pití neprojevovalo, a tak jsem ani já neměla úplně potřebu něco řešit. Říkala jsem si, že přece nemůže být tak zle, když mám práci, ve které funguji.

Fungovala jsem, ale nic netrvá věčně...

Další díl

© mStranka.cz
Web jsme vytvořili zdarma na podporu boje se závislostmi. Můžete ho mít i vy